1809

Prvním kdo se začal zabývat úvahami o zřízení železářského závodu, který by využíval vodní energii řeky Ostravice a místní zdroje černého uhlí byl už na samém počátku 19. století skotský hutní odborník John Baildon. Sám svou myšlenku nedokázal realizovat, ale navázal na ni profesor vídeňské polytechniky Franz Xavier Riepl, který o její výhodnosti přesvědčil budoucího investora, olomouckého arcibiskupa Rudolfa Habsburského.

1828

Vydán přípis olomouckého arcibiskupa Rudolfa Habsburského ve kterém Riepla a správce frýdlantských železáren Franze Kleinpetra založením železářského závodu.

1830

Došlo k zapálení první pudlovací pece ve vítkovické Rudolfově huti.

1835

Vítkovické železárny, které se poté staly hlavním dodavatelem Severní dráhy Ferdinandovy, dostal do dlouhodobého pronájmu vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild.

1840

První parní stroje začaly nahrazovat vodní pohon.

1843

Rothschild zakoupil Vítkovické železárny od arcibiskupství za 321 000 zlatých.

1847

Založena firma Siemens (Werner von Siemens).

1850

Z mechanických dílen vznikla strojírna a oddělení pro stavbu mostů a kotlů. Byly vyrobeny první nákolky pro vagónová kola.

1858

Ve Vítkovicích vznikla první mostní konstrukce pro most přes Labe v Litoměřicích.

1876

Generálním ředitelem byl jmenován Paul Kupelwieser, jenž mimo jiné vystavěl měďárnu, válcovnu trub, zavedl výrobu pancéřových desek pro válečné lodě a z Vítkovic vybudoval město jedinečné nejen svou charakteristickou architekturou, ale i vyspělou sociální vybaveností.

1879

Založena firma Linde (Karl von Linde).

1897

Do provozu byla uvedena první elektrická ústředna.

1901

Založena firma US Steel (Andrew Carnegie – J. P. Morgan).

1905

Založena firma Kobe Steel Works (Japonsko).

1906

Začala výroba vysokotlakých ocelových lahví.

1910

Vznikla první vítkovická ozubená kola.

1920

Kotlárna vyráběla vodní plynojemy soustavy Bamag.

1922

Vítkovické železárny byly plně elektrifikovány.

1928

v roce, kdy Vítkovice slaví sto let, je založena firma Alstom (Francie)

1930

Byla zahájena montáž Mannesmannovy válcovny v Mariupolu v SSSR.

1932

Postaven dvoupatrový, 234 m dlouhý most přes Starý Dněpr v Kijevě a otočný most přes Milgravis v Rize, oba vítkovické konstrukce.

1934

Postaven obří kulový plynojem pro Pražskou obecní plynárnu v Libni.

1944

Americký nálet na Ostravu zasáhl Vítkovické železárny. Strategický význam podniku pro válečnou výrobu dokládá jeho věrná maketa, která byla postavena v polích u Opavy, aby zmátla spojenecké bombardéry.  
 

1945

Vyšla vyhláška ministra průmyslu č. 206 – dekret o znárodnění s platností od 27. 10. 1945.

1952

Od Vítkovických železáren byl odpojen Jižní závod. Vnikla tak samostatná Nová huť Klementa Gotwalda (NHKG).

1957

Odlit první vakuově odlitý ingot. Vyrobena první skládaná hřídel.

1967

Mostárna vyrobila konstrukci TV věže a horského hotelu Ještěd.

1968

Zahájena výroba věžových vodojemů.

1970

Ukončena dodávka století – kvarto 3,6 pro SSSR.

1972

Dokončena výroba homogenizačního a skládkového velkostroje pro přístav Santana v Brazílii.

1974

Dodávky kotlů pro elektrárny Chvaletice a Tušimice Získán kontrakt na protalčovnu v Riese.

1978

Vyrobeny první komponenty pro jaderné elektrárny (parogenerátory a kompenzátory objemu).

1988

Dodány turbínové hřídele pro vodní dílo Gabčíkovo. Dokončena výroba ocelové konstrukce tv vysílače Praha-Žižkov.

1992

31.1. vznikla akciová společnost VÍTKOVICE.

1994

Do Pakistánu byl dodán potrubní přivaděč o průměru 7,9 a délce 500 m celý umístěný do skály. Ukončena 1. etapa výstavby CTR v Nelahozevsi, 4 nádrže à 50 000 m3.

1998

Byl otevřen pylonový Mariánský most v Ústí n. Labem, jehož ocelová konstrukce o hmotnosti 3500 t vznikla ve vítkovické mostárně.

1999

Dodán lodní drapákový vykladač sypkých hmot pro fu Sollac v Saint Louis de Rhone. Hmotnost 1040 t, výška 65,5 m, osmdesátimetrový výložník v úrovni 37,5 m.

2001

Uzavřen kontrakt na dodávku 3 velkokapacitních ropných nádrží o celkové objemu 375 000 m3 pro Nelahozeves Vyrobena konstrukce unikátního dálničního mostu v Oranienburgu

2003

Většinový podíl ve VÍTKOVICE, a. s. získala společnost LAHVÁRNA OSTRAVA, která v následujícím roce změnila svůj název na VÍTKOVICE HOLDING, a. s.

2004

Zkompletována dodávka střechy pro olympijský stadion v Berlíně Dodáno 600 ocelových hřídelí pro větrné elektrárny v Dánsku.

2006–2010

Dodáno nové kotlové zařízení do rekonstruovaných elektráren Prunéřov a Tušimice.

2007

Postaven hangár na letišti v Mošnově s unikátním vyzvednutním 1400 t těžké ocelové konstrukce střechy. Vyrobena desetimiliontá ocelová láhev.

2008

Otevřena nová linka na výrobu ocelových lahví protlačováním.

2011

Uvedena do provozu kovárna třetího tisíciletí s linkou radiálního rychlokovacího stroje.